@{d A1FFD2} @{c 78FF54}Cerebrum Feminarum@{c} @{i}Shrnutí vëdeckých poznatkű a teorií o obsahu ůenské hlavy@{ui} @{c 78FF54}1) Úvodní studie Whitney-Sandersona@{c} Dvojice Whitney & Sanderson zapoçala svoje první výzkumy obsahu ůenské hlavy bëhem studia medicíny roku 1985 na universitë v Berkley. Zpűsobili prűlom do dlouho neznámé oblasti ůenského mozku a zpracovali teorii, která vysvëtlila mnohé jevy ůenské psychiky, tehdejîí vëdë nevysvëtlitelné. Nebudeme nyní blíůe rozebírat vîechny aspekty a dűkazy teorie nositelű Nobelovy ceny, vybereme jen hlavní body na kterých stojí jejich teorie a zamëęíme se na ohlasy svëtové vëdecké veęejnosti. Experimenty v Eutasových laboratoęích (Washington, DC) se bëhem dvou rokű na vybraném vzorku ůenské populace podaęilo ovëęit nepomër mezi celkovým objemem organismu k ůivé hmotnosti. Ani po opakovaných mëęeních na jiných vzorcích této çásti obyvatelstva se nezvyklý nepomër nepodaęilo odstranit. Po dvouroçním výzkumu v této oblasti pęedkládáme následující teorii: 1) Vnitęní prostor ůenské hlavy na rozdíl od hlavy muůe je prázdný. 2) Vnitęní strana ůenské lebky obsahuje zvláîtní druh jednovrstvového buńkového epitelu, který má schopnost nést informaci. 3) Tato vrstva se skládá z jednotlivých bunëk, kaůdá z nich má schopnost nést binární informaci. Nazvëme tuto vrstvu EPITEL. 4) Dalîím dűleůitým prvkem ůenského centra myîlení, který vnáîí do systému dynamický charakter je tëleso tvaru kuliçky pohybující se po nepęedvídatelných drahách po epitelu, který má nepravidelný povrch. Nazvëme toto tëleso KULIÇKA. 5) Na tyto dva základní atributy plynule navazuje tęetí çást, která vytváęí diferencovanost mezi jednotlivými organismy a urçuje jejich vnëjîí chování ve vztahu k prostęedí. Jde o malé tëleso tvaru hrachu, nacházejícím se zpravidla v dolní polovrstvë epitelu, které má základní vliv na vîechny pochody v ůenské hlavë. Nazvëme ho VÝRŰSTEK. Proces myîlení probíhá následovnë: Po nepęedvídatelných a neustále se mënících drahách na Epitelu se pohybuje velkou rychlostí Kuliçka. Z kaůdé buńky Epitelu, kterou projde vymaůe informaci (inicializuje ji). Takto Kuliçka neustále maůe vîechny informace, které byly do Epitelu vtlaçené v den porodu a organismus postupnë pęestává chápat prostęedí a vlastní identitu. Jeho inteligence neustále klesá a zaçínají se projevovat mentální poruchy. A tehdy Kuliçka narazí na své pouti po Epitelu do Výrűstku a odrazí se od nëho a s velkým tlumením zaçne poskakovat po povrchu Epitelu (Thompson pozdëji dokázal, ůe uů po tęetím odrazu Kuliçka dokmitá). A právë tento okamůik je pro organismus ůeny dűleůitý, protoůe bëhem nëho se do vîech bunëk, od kterých se Kuliçka odrazí zapíîe informace, která je v tom okamůiku vnímaná vnëjîími smysly (oçi, uîi, atd). Po tomto krátkém dëji ale znovu nastane známý proces mazání. Kdyů se Kuliçka pohybuje po náhodných drahách, intenzita mazání klesá exponenciálnë s çasem a îance vymazat vîechny informace je minimální." Tolik ze slavné teorie Whitney-Sandersona. Dále se budeme zaobírat dalîími pęíspëvky k Teorii Kuliçky. @{c 78FF54}1) Henriho test zamilovaných@{c} Jeden z jednoduchých nedestruktivních experimentálních dűkazű teorie Kuliçky podal nëmecký biolog Henri a pozdëji ho rozvinul na test pro budoucí ůivotní partnery: Partnerku je tęeba pod vhodnou záminkou vylákat na odlehlou chatu. Tam ji postupnë pęivázat k posteli, ústa pęelepit leukoplastí, aby jsme dosáhli na chvíli ticho a zhasnout svëtlo. Potom staçí pęiloůit hlavu k hlavë partnerky a uslyîíme tiché Bzűűűm Bzűűűm jak Kuliçka postupnë maůe a maůe. @{c 78FF54}2) Johnsonovo doplnëní Whitneyho-Sandersona@{c} V populaci ůen se naproti teorii W & S nachází velké mnoůství jedincű absolutnë neschopných logického myîlení. Tato abnormalita se dá vysvëtlit geneticky výsledkem pradávné mutace, pęi které doîlo ke vzniku ůenského organismu BEZ VÝRŰSTKU. Tento organismus jsme pojmenovali ÚHŮ (Úplnë Hloupá Ůena). Kuliçka od narození nestále jen maůe a maůe, protoůe výrűstek neexistuje. V bëůné praxi tento úkaz műůeme pozorovat hlavnë na úęednických místech a na dűleůitých spoleçenských postech. @{c 78FF54}3) Kotelnikovova teorie duplicity ÚHŮ@{c} Výzkumem se zjistila v pozorováních Johnsona nesrovnalost. Çasem narűstá poçet ÚHŮ ne lineárnë podle zákonű genetiky, ale exponenciálnë. Tento jev je zpűsobený tzv. Random-efektem. U nëkterých jedincű totiů dochází k následovní situaci: Kuliçka se po odraůení od Výrűstku odrazí a pęi kmitech opëtovnë dopadne na Výrűstek, který se zatlaçí zpët do Epitelu a tím pęestane existovat. Vznikla dalîí ÚHŮ. @{c 78FF54}4) Jonathanovo vysvëtlení migrény@{c} Migréna jako fenomén je skoro výhradnë ůenskou záleůitostí. Po teorii W & S se ale mnohé objasnilo. Migréna je zpűsobená pęíliî rychlým pohybem Kuliçky po Epitelu. Neschopnost samoregulace se projeví pęi nárazu Kuliçky do Výrűstku. Tehdy hlavou projde bodavá bolest a pęi dalîích kmitech Kuliçky se opakuje. Je tu ale sekundární efekt - pletivo se pod údery Kuliçky rozpadá a ztrácí schopnost nést informaci, çím se podstatnë zhorîuje psychická stabilita organismu. @{c 78FF54}5) Robertűv fenomén Vysmáté ůeny@{c} Nëkteré organismy mají jiný vrozený defekt. Jejich Kuliçka dosahuje vnitęní polomër lebky, coů zpűsobí, ůe uů v prvních hodinách ůivota se Výrűstek rozmaçká na kaîi. Na rozdíl od ÚHŮ jsou tito jednotlivci neustále vysmátí a lehko jsou poznat podle kroutivého pohybu hlavy okolo vlastní osy vyvolaného odstęedivou silou Kuliçky. Taktéů je slyîet zvuky pęipomínající vzdálené dunëní. @{c 78FF54}6) Çasové zmëny epitelu@{c} Smirnoff roku 1987 formuloval tezi, ve které tvrdí, ůe Epitel vlivem çasu zaçíná pukat a praskat. Jeho zbytky se potom soustęeđují do spodní çásti dutiny lebeçní a chrastí. Pęi kontaktu Kuliçky s touto oblastí dochází k podivuhodným efektűm, které jeîtë nejsou dostateçnë vëdecky popsané. @{c 78FF54}7) Hudsonovo odhalení struktury@{c} Po dlouhodobých Hudsonových výzkumech ultrazvukem se podaęilo objasnit jednu ze záhadných legend o ůenách. Hudson roku 1990 îokoval vëdecký svët objevem, ůe hmota Kuliçky se skládá výluçnë z látek identických s látkami obsaůenými v zrnë. Má dokonce i jeho tvar, co uů úplnë vyvrací nëkteré snahy matematicky vysvëtlit dráhy ůenského myîlení (tzv. ůenská logika). @{c 78FF54}8) Princip pęizpűsobení se podle Kuwatiho@{c} Japonec Kuwati roku 1992 na nátlak rűzných ůenských spolkű pęistoupil ke zkoumání jedincű vyznaçujících se neobyçejným stupnëm logiky a inteligence. Obratem ruky vîak dokázal, ůe jde o jedince rodící se s dvëma Výrűstky, které se ve shodë s teorií Johnsona çasem (podle Gonderberga do 3 let + - 5 dní) mëní zatlaçením jednoho z výrűstkű Kuliçkou (Random efekt) na standardní jedince. Výîe popsané pilíęe Kuliçkologie se neustále rozvíjejí. Kaůdé nové çíslo vëdeckých çasopisű pęináîí nové poznatky. Proto tento text zdaleka není uzavęený a je tęeba ho brát jen jako historický pohled na zaçátky nové vëdecké disciplíny - Kuliçkologie. @{& Henne.iff} @{c 78FF54}Sandersom-Maugham Project Center@{c} Alabama Technical University @{c 78FF54}U S A@{c}