˙ Vážení přátelé počítače Amiga! Mé největší hobby jsou letecké simulátory a hezkou řádku z nich na různých typech počítačů jsem si zahrál nebo alespoň viděl. Musím však uznat, že Combat Air Patrol je skutečně třída a rozhodně patří k nové generaci simulátorů. Po dohodě s LEGION SOFTWARE ALLIANCE jsme se rozhodli připravit pro vás návod. Ten vznikl na základě našich zkušeností. Můžete očekávat skutečně cenné rady (například ve výpisu kláves jsou některé, které neuvádí ani originální příručka!), asi 100kB textu a dokonce několik vysvětlujících náčrtků, takže nic podobného firmě AMIGA INFO (ta když udělá návod, tak úplně zbytečný, protože co ze hry sami nepochopíte během pěti minut, v návodu stejně nenajdete - viz třeba Star Trek). Pár věcí k uspořádání návodu: Texty návodu jsou napsány v obyčejném textovém editoru. Byl použit font CS-ONE velikosti 8. Návod lze ovládat jak z klávesnice, tak i myší. Z menu si vybíráte funkčními klávesami, zpět se dostanete klávesou F10 nebo myší. Z textového výpisu se dostanete klávesou N nebo myší. Obrázek se opustí levým tlačítkem myši. Hezkou zábavu přeje Roman Zezulák Použitá literatura: V.Němeček - Vojenská letadla, publikace Válka v Zálivu (Naše vojsko, Magnet-press), Modern Warships (edice Salamander) a časopisy Těchnika Moloděži, Plastic Kits Revue, HPM. Jak to vidím já --------------- Dostala se vám do rukou nová hra. Určitě se ptáte, co je v ní nového, co přináší za vylepšení, která ostatní letecké simulátory postrádají. Je toho hodně. Předně je to od dob vynikajícího a jednoduchého F-18 Interceptora první simulátor námořních stíhaček, který skutečně stojí za to. Je zasazen do doby války v Perském zálivu. Hráč může sloužit jako pilot u stíhací nebo u stíhací-bombardovací letky na nejmodernější letadlové lodi Spojených států, která se operace Pouštní bouře účastnila. Neomezuje se jen na létání, máme k dispozici taktickou mapu území Kuvajtu, Iráku a přilehlých států, kde můžeme dávat rozkazy svým jednotkám (v podstatě strategická hra). Pilot, kterému se nechce létat, může zajít za lékařem a "hodit se marod". To, že hra voní novotou, je poznat i na provedení vlastní simulace. Plynulé otáčení hlavou v kokpitu, kde si navíc za tmy můžete rozsvítit světla přístrojů, spousta vnějších pohledů na letadlo vlastní, letadla ostatní i na pozemní cíle přidávají hře na atraktivnosti. Vektorová grafika je dostatečně rychlá a i když se plynulostí a množstvím detailů asi nemůže rovnat F-29 Retaliatoru, bohatě stačí na kvalitní zábavu. Co se mi na hře líbí snad nejvíc je provedení zbraní. To považuji za nejsilnější stránku programu. Patnáct různých zbraňových systémů a tři pomocné, to už je krásný počet. Realita navádění klouzavých pum, laserem naváděných pum, protilodních řízených střel Harpoon, protiradiolokačních střel HARM musí každému fandovi leteckých simulátorů vyrazit dech a i práce s běžnými Sidewindery a střeleckým radiolokátorem je více než fantastická. Lety v noci jsou natolik realistické, že bez použití infrazařízení je těžko dokážete plnit. Konečně pořádné noční akce, ne takové to běžné šero známé z ostatních simulátorů. Výborně počítaná simulace letu vám umožní cítit se jako v kokpitu reálného letadla a ne nějaké bubliny, která nebere ohled na gravitaci a další fyzikální síly působící na skutečné letadlo. Kapitolka o přistání vás přesvědčí, jak některé programy dokáží v této oblasti šidit! Vnější pohledy na F-14 stojí za to. Můžeme sledovat změny geometrie křídla, když zrychlujeme. Křídlo mění úhel šípu, až je ze čtrnáctky pěkná dýka. Naopak při pomalém letu můžeme pozorovat vysunutí vztlakových klapek, podvozku či přistávacího háku. Při zapnuté forsáži šlehají z trysek plameny. F-18 sice není tak propracovaná po stránce vnějších pohledů, zato nám dovolí nést spoustu protizemní výzbroje. Není zapomenuto ani na kouř řízených střel, hořících tanků a mostů na zemi, nebo jen kráterů po pumách. "Počítačoví" piloti se chovají víc než rozumně a souboje s nimi nejsou jen nudným poletováním. Díky obratnosti F-14 a F-18 je však hra výborně hratelná. A co se mi na hře nelíbilo? Chyby se najdou všude, a tak se vloudily i sem. Při přepnutí na vnější pohled má údaj o výšce omezený rozsah a při jeho překročení podivně přeskočí a ukazuje špatně. Vlastní střelou nelze sestřelit spojenecké letadlo (jen mu trochu ublížit), tankovacímu letadlu nevadí střelba vůbec a ani 40 dvoutisícilibrových pum spadlých na palubu letadlové lodi Roosevelt nevyvede kapitána z míry. MiG-21 má trojúhelníkové křídlo, jeho stín však vypadá daleko moderněji. Když v kokpitu své stíhačky otočíte hlavu dozadu, uvidíte kopilota. Jak se ovšem ten chudák vešel do jednomístné F-18, to skutečně nevím. Že bych mu seděl na klíně? Naproti tomu je F-14 Tomcat dvoumístný, a při katapultáži se objeví vždycky jen jeden padák. Kde je kopilot, který na mne během letu mluvil, to nevím. Když si zapnete v konfiguračním menu viditelnou výzbroj, vykreslují se letadla i s podvěšenými raketami a pumami. Na každém závěsníku se však kreslí pouze jedna puma, i když ve skutečnosti na něm visí tři. Za nejhorší chybu ovšem považuji nemožnost navádění poslední Walleye nebo Slam. Tyto zbraně se totiž navádějí pomocí speciální televizní obrazovky. Navádějí se po odpálení, během jejich letu (jak by řekl programátor, on-line). Ale ouha, když na závěsníku už není žádná střela uvedeného typu, na obrazovku nelze přepnout. Z toho vyplývá následující potíž: po odpálení poslední střely už na závěsníku nic není, obrazovka se vypne a střelu nelze navádět. Pokud chcete rozumně používat tento druh výzbroje, nezbývá, než použít volbu "unlimited weapons" v konfiguračním menu. Týmová spolupráce má taky své mouchy. Když poletíte misi s Hornetem a budou vás doprovázet stíhací Tomcaty, dávejte dobrý pozor, co hoši "od stíhačů" provádějí. Pokud se týká jejich úkolu, ten plní bezvadně. Jejich oku (ani raketám) žádná Irácká stíhačka neunikne. Ale proč v oblasti primárního cíle útočí na pozemní cíle svými střelami vzduch-vzduch, to pořád nemůžu pochopit. Na spolupráci s Hornety při ničení pozemních cílů také raději nespoléhejte. Ti šikulové totiž někdy odhazují své pumy v přiměřené vzdálenosti od cíle... Tým zajišťující "quality assurance" zkrátka odvedl dost lajdáckou práci (odvedl-li vůbec nějakou). Našlo by se ještě pár dalších věcí, ale přes uvedené nedostatky zůstává COMBAT AIR PATROL jedním z nejhezčích letových simulátorů, s jakými jsem se setkal. I když je ovládání složitější, hra sází především na zážitek z letu a boje. Kdo má rád simulátory, které poskytují vysoký stupeň reality letu dobře říznutý vzrušující akcí, bude víc než spokojen! Kdo ovšem čeká jen zběsilé mačkání spouště bez nároků na logiku, měl by se poohlédnout jinde. ˙