˙ Letecké souboje Pro tuto činnost jsou nejvhodnější stíhací F-14 Tomcat. Jsou totiž rychlejší a obratnější než Hornety a elektronické vybavení je tomuto účelu podřízeno. Zapněte radiolokátor a prohledejte pomocí něho prostor kolem sebe. Pokud najdete cíl (malá tečka), můžete si ho vybrat pomocí klávesy T. Na radaru se o takto vybraném cíli vypisují informace. Zároveň se na tento cíl budou navádět vaše střely vzduch-vzduch. Máte k dispozici tři druhy: Phoenix (nejdou podvěsit na Hornet) velkého doletu jsou proti vzdáleným cílům. Sparrow používejte proti středně vzdáleným cílům. V těsném manévrovém souboji jsou nejvhodnější střely Sidewinder. Střely Phoenix můžete použít i proti cílům, které ještě nejsou pouhým okem vidět. Jistě, palubní počítač vám na průhledový indikátor promítne čtverec, kde se nachází cíl, ale letadlo je tak daleko, že by jste jej pouhým okem nenašli. Zkontrolujte, zda se nejedná o spojenecké letadlo (písmeno F na obrazovce). Až se objeví hlášení LOCK, SHOOT, vypustíte raketu. Střely podobného typu se nazývají "Fire and forget", tedy "odpal a zapomeň". Teoreticky se již o střelu ani cíl nemusíte zajímat, věc by měla být vyřízena stisknutím spouště. Dobrý pilot si ovšem vždy udržuje přehled o situaci ve vzduchu. Nenabádám vás, aby jste celou dobu cíl sledovali (pokud je v oblasti víc letadel, je to přímo chyba!), ale občas zkontrolujte, jak to s ním dopadlo. Řízené střely Sparrow používejte na střední vzdálenosti. To je takové, kdy cíl už není moc daleko, ale ještě nemusíte letadlem moc manévrovat, aby jste ho udrželi na radaru. Po zaměření a odpálení střely Sparrow musíte svým radiolokátorem neustále ozařovat cíl, jinak se na něj Sparrow nenavede. Takže - nezbytně nutné: při použití Sparrow nespustit cíl z očí (a hlavně z radaru). Sidewindery se používají při boji na krátkou vzdálenost a při manévrových soubojích, kdy jste chvíli hlavou dolů, chvíli kloužete po křídle, chvíli v ostré vertikále, a kolem vás sviští nejen MiGy, ale i jejich rakety. Sidewinder se velmi lehce zaměří a po odpálení se o něj můžete přestat starat. Ne že by jistota zásahu byla taková vysoká, ale Sidewinder se navádí na horké výtokové plyny ze zaměřeného letadla sám. Pokud pilot odpálí klamný cíl, Sidewinder se dá oblafnout a vy na tom stejně nic nezměníte. Pokud pilot včas nepoužije podobnou lest, má smůlu. Co se mi na této hře líbí snad nejvíc, je skutečnost, že se vyhla obvyklému Supermanství. Znáte to, já vystřelím z kulometu a spadne deset letadel. Do mne se strefí třicet osm raket, ale dotáhnu to na základnu. Nic takového. V této hře se protivníci brání vypouštěním klamných cílů, šikovně manévrují, a pokud jsou zasažení, někdy je zásah málo účinný a jejich letadlo je jen poškozeno. V tom případě mu musíte nasolit další. Když to někdo nandá vám, je možné, že se nestane nic. Nebo se poškodí jeden z motorů. Nebo některý z motorů začne hořet a musíte k němu okamžitě uzavřít přívod paliva, aby nedošlo k explozi. A nebo taky koupíte takovou, že se letadlo stane úplně neovladatelné a nezbývá než vyskočit. Přesto je hra dobře hratelná. Pokud vám ve čtrnáctce operátor oznámí radarový kontakt, znamená to, že máte za ocasem borce, jehož střelecký radiolokátor právě ohmatává svými elektromagnetickými paprsky váš krásný Tomcat. Doporučuji okamžitě letadlo naklopit na křídlo a snažit se o únik vytrvalou bojovou zatáčkou. Stoupání a přechod do "svíčky" může sice znamenat únik, ale také nádherný zásah (záleží na režimu letu a vazbě rychlost - tah motorů - vzdálenost nepřítele). Zatímco přechod do "svíčky" nebo "pikování" k zemi znamená záchranu jen někdy, bojovou zatáčkou se pronásledovatele zbavíte prakticky vždy (vsaďte na obratnost čtrnáctky) a pravděpodobně se vám ho navíc podaří vymanévrovat a dostat (třeba jen na chviličku, která ovšem stačí na zamíření raket) na svůj radiolokátor. Varování před střelou vzduch-vzduch jednak zařve kopilot, jednak vám v F-14 svítí vlevo hned vedle radaru. Vypouštějte klamné cíle tak dlouho, až se střelu podaří odlákat a varování zmizí. Proti střelám s infračerveným naváděním (zpravidla jsou odpalovány z MiGů) použijete klávesu F. Na střely naváděné radiolokátorem platí klamný cíl vyhozený klávesou D. Střely naváděné radarem jsou většinou odpálené ze země (SAM). Není to ovšem pravidlo. Moderní verze MiGů mohou nosit střely naváděné radarem, právě tak jako ve výzbroji pozemních jednotek jsou protiletadlové střely s infračerveným naváděním. Druh střely poznáte podle varovného světla vedle radaru. Pokud si druhem navádění střely nejste jisti, vyhoďte klamné cíle oba. Jestliže dojde k boji s nepřítelem na velmi krátkou vzdálenost, je vestavěný kanón Vulcan velmi účinnou zbraní (dokonce je účinný i proti malým slabě pancéřovaným pozemním cílům). Když se motáte v těsné blízkosti nepřítele, začíná být použití kanónu výhodnější než Sidewindery. Na uzamčení raket je totiž potřeba trochu času, zato na stisknutí spouště kanónu ho spotřebujete o poznání méně. Má to ovšem háček. Když se kolem vás mihne nějaké letadlo tak blízko, že ho máte "přes celé okno", musíte ho nejprve vizuálně identifikovat. A to velice rychle, na celou identifikaci a střelbu nemáte víc než desetinu sekundy. Jestli máte doma nějaké fotky letadel (MiG-21, MiG-23, F-14 Tomcat, F-18 Hornet), prohlédněte si je. Pozorně prostudujte a snažte se zapamatovat charakteristické rysy každého z nich. Delta křídlo a tvar kýlových ploch MiGu 21, rozepjatá křídla MiGu 23 apod. F-18 má např. křídla začínající už pod kabinou, dva motory a dvě směrovky, které spolu svírají určitý úhel. F-14 má také dvě směrovky, ale jsou skoro rovnoběžné a motory jsou od sebe dál... Najděte si znaky, podle kterých rozeznáte na první pohled podobná letadla (např MiG-23 od F-14, když mají křídla ve stejné poloze). Tento trénink "na sucho" se vám potom při boji ve skupině a v těsné blízkosti protivníka zatraceně hodí... Na tomto místě je rovněž vhodné zmínit se o režimech radiolokátorů. Přepínají se klávesou 1 (nebo 1 a 2 u Hornetu). Nejdříve si vezmeme F-14. Tady má radar dva režimy. První, s kruhem a naznačením horizontu, používejte pro navádění raket. Druhý, už bez kruhu, se dá použít k identifikaci letadel, která neodpovídají identifikačním signálem Friendly. Musíte být dost blízko, jinak na radaru uvidíte jen tečku. V dostatečné blízkosti můžete na radarovém obrazu identifikovat typ letadla podle jeho siluety. Záleží to ovšem na jeho poloze a vašich rozpoznávacích schopnostech. F-18 má modernější elektronické vybavení a tak máme k dispozici více režimů. Obrazovka s mřížkou a kruhem uprostřed je běžný střelecký radiolokátor, tak jako v F-14. Prázdná obrazovka (pouze s rámečkem) je taky radar na vzdušné cíle, ale dává obraz, jako bysme se dívali na celé dění ze shora. Nenechte se mýlit obdélníkovým vzhledem radaru - zabírá pouze přední polosféru a nos našeho letadla je uprostřed spodní hrany. Rozsah radaru se dá nastavit klávesou R. Tento typ radaru je vhodný na sledování nízko letících cílů, které už střelecký radiolokátor nenajde. Máme-li obrazovku přepnutou na režim, ve kterém jsou vidět soustředné kruhové výseče, pak se díváme na obraz přistávacího radiolokátoru. Křížek označuje polohu letadlové lodi CVN-71, rozsah opět měníme klávesou R. Přistávací radiolokátor je dobrý sluha zejména v noci, ve spojení s navigací na přistání podle systému ILS. ˙